Mám kamaráda. Zub moudrosti.
A mám pocit, že se rozhodl mě zabít.

---

Je krásný slunečný den.
Docestuju z práce a praštím sebou do osvěžující peřiny.
Kocour se mi láskyplně uvelebí v klíně.
Idyla.


Zoubek se ozve.


Pfff, nic neobvyklého.
Takhle mě škádlí poslední týdny.


Začne mi tuhnout půlka obličeje.


Aha. Takže velký špatný.
Dám si Paralen.
Přimáčknu mražené kuře k hubě.
To přejde, cajk.

…

Paralen nezabírá.
Někdo klepe na dveře.

Dobrý den,
tady OČISTEC.

Hystericky drtím hřebíček v hmoždíři,
sypu do papuly.
Slivovicová zátka do ucha.
Částečná úleva.
Zaspím.


Probudí mě vřískot slepice utíkající před psem.


Hřebíček se rozpustil pod tíhou slin.
Začínám chápat, proč se u porodu vzdychá.
Funím jak parní lokomotiva a slintám jak ženská v ovulaci.
Sexy.
Hystericky pročítám leták u Paralenu
– povolené denní dávkování pro hříbě < 50kg.
Čekám do 22:00 na další dávku.
Mezitím hledám na Googlu druhy dostupných opiátů.
Makovice nevedu. Sakra.


Objednaná na vytržení přesně za 15 dní 8 hodin 45 minut a 4 sekundy.

3,2,1,…


To není Zub moudrosti.
To je Zub umučím tě k smrti.